Pozitivní myšlení

Proč myslet pozitivně? “

Možná si řeknete, už je to tu zase. Pozitivní myšlení, to je ale ohraná písnička a módní pojem. Někteří lidé při zaslechnutí slovního spojení „pozitivní myšlení“ jsou apriori naježení a dokonce možná i na ně alergičtí. Ale než začneme hodnotit, pojďme si o pozitivním myšlení něco napsat. Nemám na mysli americký způsob pojetí ve smyslu „be happy“, usmívání se na počkání a vše vidění v růžových barvách, ať se děje, co se děje. Z psychologického hlediska, v rámci psychohygieny, jsou vysoce důležité i negativní prožitky, negativní emoce, stres a strach. To proto, že například pláč uvolňuje napětí, nahromaděné chmury a stesky. Pokud máme prostor a jsme na, pro nás, bezpečném místě, můžeme si ulevit pláčem a je to i velmi ozdravné. Tím bezpečným místem je to místo, kde víme, že jsme buď sami, a nebo s někým, komu věříme, neobáváme se toho, že se např. „shodíme, ztrapníme, uřízneme si ostudu“. Stejně tak, jako existuje škodlivý stres, který nemá dobrý vliv na náš organismus, známe i tzv. eustres, nebo-li pozitivní stres, který je pro náš život důležitý. To je např. těšení se na vlastní narozeninovou oslavu, která ale znamená mnoho organizačních kroků a obavy, zda vše vyjde podle plánu.

Jak vypadá pozitivní myšlení

Podívejme se zrovna na tento příklad z hlediska pozitivního myšlení. Mám tři možnosti. Narozeninovou párty vůbec nepořádat, protože si řeknu, že to nemá smysl, stejně by nikdo nepřišel. Druhou možností je začít párty organizovat, ale s hrůznými představami, že nevyjde počasí, že nebudeme moci grilovat, nebudeme mít pro všechny dost jídla, stejně se stane nějaká nepříjemnost, někdo se pohádá, urazí a tak bychom mohli pokračovat. A nebo si řeknu, pozvu všechny své přátele a rodinu, užiji si svoji oslavu a nebudu se dopředu strašit tím, co vše by se mohlo přihodit. Každá událost v našem životě může být nahlížena z různých úhlů pohledu. Pozitivně myslet neznamená to, že budu přehnaný optimista, který si naivně namlouvá, že se nemůže nic nepříjemného stát. Neznamená to přehlížet potíže a nesnáze. Jde o realistickou připravenost řešit možné problémy a věřit ve zdárný konec. S tím, že víme, že ne vše je jednoduché a vyplní se, dle našich představ, se můžeme lépe připravit a nejsme také zaskočeni, vyvine-li se situace jinak, než bylo původně zamýšleno. Nezbytnou součástí všeho je věřit ve své schopnosti, doufat, že mohu ovlivňovat sled událostí svého života a vědět, že mám kolem sebe blízké osoby.

Síla vnitřního monologu

Každý z nás ví, že kdykoli v našem životě se mohou objevit pochybnosti, situace, kdy nevíme jak dál. Potom je velmi důležité, když najdeme energii přeformulovat si pro sebe negativní myšlenky a podpořit sami sebe, byť na bázi vnitřního monologu – „to zvládneš, jsi šikula, zkusím to a uvidím“. Dokonce na podporu síly pozitivní sebemotivace mluví zkušenosti z vysoce mezních situací tzv. přežití v extrémních podmínkách. Lidé, kteří věří v záchranu svého života, ti, kteří si sami pro sebe řeknou, to zvládnu, to vydržím, určitě se dovolám pomoci, nechci, aby mé rodině přišli oznámit, že jsem podlehl v této situaci, mají mnohem vyšší šanci na přežití, bojují a překonají více, než jak by si kdy možná mysleli.