Chcete zvládnout psychotesty u výběrového řízení? – jak se prezentovat při pohovoru – 3. část

15. díl ze série článků „Jak se vypořádat s nástrahami všedního dne"

Sliby se mají dodržet, a tak ani já neudělám výjimku. Slíbila jsem vám vlastní profesní zkušenost s doporučením, že posouzení adekvátní reakce a způsobů chování při pohovoru máte nechat na odborníkovi. Někdy „samoanalýza“ může být další zátěží a stresem, který vám pozitivní ladění nepřinese.

Profesní zkušenost

Veškeré události a vaše reakce, zasazené do správného kontextu, mají pro psychologa důležitou hodnotu a pracuje s nimi. Ne vše, co se na první pohled může ve vašich očích jevit jako negativní, tím opravdu je. Jednou jsem posuzovala uchazečku, která se v průběhu pohovoru rozplakala. Téměř nebyla schopna hovořit, jak moc plakala. Nebylo jí rozumět, stále plakala a po chvíli uvolnění začala plakat znovu s tím, že to dnes celé zkazila, a že nemůže být přijata, protože to u pohovoru teď nezvládla. Podařilo se mi ji uklidnit, pomohl i kapesník a chvilka času. Za tu chvilku jsem zjistila, že to bylo týden, co měl její snoubenec tragickou autonehodu a zemřel a ona je toho plná a v průběhu rozhovoru emoce „vyplavaly napovrch“. A jak to všechno dopadlo a proč to zde píši? Uchazečka, z mého pohledu psychologa, splnila osobnostní kritéria pro pozici, na kterou se hlásila, a to jak v testech, tak při pohovoru. Zvláštní, až, troufám si napsat, nenormální by bylo, kdyby se v tu chvíli tvářila, že se nic nestalo a hrála si na „cynickou hrdinku“. V době pohovoru měla běžnou reakci, která odrážela nezpracovanou ranou událost, a její pláč nebyl ničím, co by snižovalo její kvality coby uchazečky. Po celkovém zhodnocení diagnostického vyšetření jsem došla k závěru, že splňuje osobnostní kritéria na výkon pozice, na kterou se hlásila. A jaké bylo její překvapení? Bylo veliké. A protože jsem měla možnost sledovat její profesní kariéru delší dobu, tak mohu říci, že byla spolehlivým a dobrým zaměstnancem. Její pláč při pohovoru odrážel akutní stresovou reakci. Uchazečka prožila něco, co je za hranicí běžné zkušenosti a její zážitek nebyl zpracovaný a odžitý, proto reakce byla bouřlivá, plná emocí.

Doporučení pro praxi

Tato reálná příhoda dokresluje mnohokrát prověřenou profesní zkušenost, že to, co se nám samotným subjektivně (vnitřně) jeví někdy jako nedostatečné, nevhodné nebo jako projev slabosti, může naše okolí nebo odborník vnímat v jiném rámci. A stejně tak platí, že to, co se nám jeví jako samozřejmost, jako věc všeobecně známá, protože se v daném prostředí nebo podmínkách pohybujeme, druzí mohou považovat za něco neznámého a velmi obtížného. A z výše popsaného reálného případu si, prosím, uchovejte ještě jednu informaci. Ne vždy by celkově mohlo dopadnout psychologické vyšetření úspěšně, když byste jej absolvovali po náročném zážitku, v průběhu nemoci nebo např. po únavě po noční službě. Vždy aktuální psychický stav hraje svoji úlohu a nestandardní duševní ladění není naším dobrým pomocníkem. Proto v případě, že zažijete silný emoční zážitek, jste nevyspalí, unavení, pod dlouhodobým stresem nebo byť i nachlazení, zkuste, pokud to jen trochu lze, odložit termín vyšetření, třeba i o pár dní, ale udělejte to – kvůli sobě.