Chcete zvládnout psychotesty u výběrového řízení? – Jak se na ně připravit – 1. část

10. díl ze série článků „Jak se vypořádat s nástrahami všedního dne"

V předchozím článku na téma “psychotesty“ jsem se vám snažila přiblížit v jakých případech a z jakých důvodů zaměstnavatelé požadují po uchazečích o zaměstnání absolvování testů psychických předpokladů nebo dokonce kompletní psychologické vyšetření. Napsali jsme si, že je důležité vědět organizační záležitosti, např. kde se testy konají, co budete s sebou potřebovat a jak dlouho bude celé testování asi trvat. Co je však ještě podstatné? Ničeho se neobávat a řádně se na „psychotesty“ připravit.

Možnosti přípravy

V dnešním článku se právě této přípravě budu věnovat. Ani zde nehledejte nic složitého a „světoborného“. Hlavní zásadou je nestresovat se předem. Pokud vám přijde, po odeslání životopisu a někdy i již po osobním pohovoru s potenciálním zaměstnavatelem pozvánka na „psychotesty“, můžete zareagovat několika způsoby. Můžete začít shánět informace o tom, co vás čeká, ptát se ve svém okolí, jestli vaši známí nemají nějaké zkušenosti. Někdy to nemusí být na škodu, dotyčný vám může popsat, co již sám prožil, jak celou záležitost vnímal a vám to pomůže představit si, co se po vás očekává. Ovšem nevylučuji ani možnost, že jeho zkušenost nebude zrovna pozitivní a svým vyprávěním vás spíše vystraší, což zrovna není pro vaši přípravu optimální. Vhodným řešením není ani kontaktování psychologů profesionálů s tím, aby vám prozradili, jaké testy vás mohou čekat. Každý psycholog se musí řídit etickým kodexem, který mu zakazuje jakékoli bližší prozrazování obsahu, cíle psychodiagnos­tických metod a způsob jejich vyhodnocování a interpretace. Mnohem lepší variantou, pokud chcete přeci jen mít užitečné informace, je přečíst si nějakou dostupnou literaturu na toto téma. Bylo napsáno hodně knih o přípravě na psychologické testování, na příjímací pohovory a v některých knihách můžete, kromě mentální přípravy na testy a zvládání napětí při testování, dokonce najít ukázky úloh prověřující např. paměť, technické předpoklady, představivost apod.

Méně může být více

V zásadě platí, že dostatek informací o tom, co člověka v jaké situaci čeká, jej do určité míry na ni připraví a uklidní, ale na některé osoby může mít i opačný vliv. A to v případě, že si nějaké testy vyzkoušíte, budete mít pocit, že se vám nedaří, že úlohy jsou moc složité, necháte se ovládnout obavami a začnou vás napadat myšlenky na zrušení absolvování celého testování a své účasti v přijímacím řízení. V takovém případě buď zavřete knihu a dál se nestresujte případnými obtížnými úkoly, a nebo naopak pokračujte ve zkoušení příkladů a vzpomeňte si na přísloví „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Nikde ale není psáno, že úlohy obsažené v knize budou hodně podobné těm reálným, které dostanete a většinou, když začne u člověka fungovat fantazie a představuje si různé katastrofické scénáře situací, které by mohly nastat, zbytečně ho zaplaví strach a připravuje sám sebe o vyrovnanost, která je při „psychotestech“ velmi důležitá. Takže vůbec nevadí, když nebudete pátrat po žádných knihách, testech na internetu a budete spoléhat sami na sebe, na svoje schopnosti a předpoklady. Většina testů totiž nezkoumá vaše znalosti a zkušenosti, ale právě ty předpoklady, ať už osobnostní, výkonostní nebo talentové a těm se opravdu nelze naučit, ty buď člověk má, a nebo nemá. Příště si napíšeme, jaké zásady je vhodné dodržet den před testy a přímo v den testování.