Do mateřské školy s úsměvem (7. díl)

aneb série povídání pro rodiče, jak přechod dítěte do školky co nejlépe zvládnout

Přeji vám hezký den a vítám vás u posledního dílu, týkajícího se vstupu dítěte do mateřské školky. Minule jsme si povídali o očekávání rodičů vůči mateřské škole a dnes se podíváme na to, co zpravidla očekává mateřská škola od rodičů. Při psaní těchto řádků vycházím hlavně z postřehů paní učitelek, které znám a pokusím se vám jejich přání a připomínky trochu přiblížit. Možná se divíte, proč připomínky? Dnešní svět je velmi uspěchaný, každý máme spoustu povinností a často nemáme ani chvilku najít si čas a popovídat. Potom třeba ani nepostřehneme, že některé věci děláme zautomatizovaně, moc nad nimi nepřemýšlíme a bereme je jako samozřejmost. Pak je pro nás samozřejmé také to, že ráno odvedeme dítě do školky, odpoledne nebo po obědě je vyzvedneme a tím pro nás vztah rodina-školka končí. No, a pak se divíme, když vše nefunguje podle našich představ a snažíme se až řešit vzniklé problémy.

Zkuste se na chvíli podívat na mateřskou školu jako na článek, který doplňuje rodinu. Chodí sem vaše dítě, učí se zde nové dovednosti, které se doma třeba nemůže naučit – výtvarnou a hudební výchovu, anglický jazyk apod., zažije spoustu zážitků s ostatními dětmi. A proto je velmi důležitá spolupráce vás rodičů a pedagogů v mateřské škole. I zde platí, že nejhorší je nekomunikovat. Mám na mysli neptát se na své dítě, nesdělit paní učitelce, že dítě přijde do školky později, příp. nepřijde v daný den vůbec, nezajímat se o pokroky svého dítěte atd. Většina pedagogů víta ochotu k rozhovoru, velmi ocení důvěru ve své schopnosti – velmi je potěší, když projevíte pochopení pro náročnost jejich profese a případně vyzkoušíte doporučení vůči vašemu dítěti. I paní učitelka je součástí výchovy vašeho dítěte a dítě zná z různých situací, které se doma neodehrávají. Nepodceňujte proto její postřehy, i když jimi můžete být překvapeni a v první fázi je třeba popřete. Mám na mysli hlavně situace, kdy vám paní učitelka popisuje např.vzteklost vašeho dítěte, agresitivitu apod. a vám se ani nechce věřit, že by takto mohlo reagovat vaše dítě.

Pedagogové mohou být citlivější na velký tlak rodičů na výkon dítěte a jejich ctižádostivost – hlavně ve smyslu dosahování rychlých pokroků, nových dovedností, sportovních výkonů apod. Často se setkávají s porovnáváním svého dítěte s ostatními a ptají se, jak to, že moje dítě ještě neumí toto, proč nedělá ono apod. Zde je opět na místě zmínit individualitu každého dítěte a jeho odlišné potřeby. A jestli vás mohu poprosit, nepodceňujte ani takové banální věci, jako je včasné přivádění a odvádění dítěte do školky. Nehledě na to, že děti, jak jsme již zde zmiňovali, mají rády pravidelnost a pevný řád. Proto ocení předvídatelnost situace, minimálně to, že vědí, že se ve školce po obědě vyspí, nasvačí a chvilku potom si pro ně přijdete. Stejně tak pozdní příchody do školky mohou dítě připravit o ranní hraní s ostatními dětmi s oblíbenými hračkami a pedagog může být citlivý, a není se co divit, na narušování smysluplné pedagogické práce a braní mateřské školy jako „místo pro odkládání dětí“.

Věřím, že to, co jsem právě napsala, není váš případ, že vaše dítě se do školky těší, vy také dobře vycházíte s paní učitelkou a případné nestandardní situace dokážete společně řešit. Jsme u konce našeho povídání o mateřské škole, probrali jsme možné zdroje stresu, jeho zvládání, přípravu na mateřskou školu, usnadnění vstupu dítěte do dětského kolektivu a očekávání rodičů a pedagogů. Věřím, že vám alespoň trochu naše povídání bylo užitečné, že jste si každý našel v mých článcích něco „svého“ a využitelného a já se na vás těším v dalších tématech zaměřených na psychologii našeho každodenního života.

Mějte se hezky. Lenka Vlášková