Mononukleóza – nemoc (nejen) z líbání

Nejenže je mononukleóza nejvíce vidět u teenagerů a mladých lidí, ale může to být pro ně také mimořádně stresující virus, s nímž se musí fyzicky i emocionálně vyrovnat. Virová infekce způsobená virem Epstein-Barrové (EBV) (případně CMV, toxoplasmóza či herpesviry) často vede k těžké únavě, polehávání, zvýšené nemocnosti, narušenému dennímu režimu a zameškané výuce.

Bohužel v některých případech se vleče a nabaluje na sebe další a další zdravotní komplikace, navíc dokáže i velice nepěkným způsobem narušit psychické zdraví teenagera a může se rozvinout i v chronický únavový syndrom.

Tento virus je velice zákeřný v tom, že i když jej proděláte, nemůžete se spolehnout na to, že získáte doživotní imunitu. Nezřídka vlivem nemoci, či extrémním stresem, dojde k reaktivaci viru, který mononukleózu způsobuje.

Klíčem k uzdravení je pochopení toho, jak zvládat mononukleózu u dospívajících a podporovat jejich uzdravení celého člověka. Jsme tu, abychom vám pomohli pomoci vašemu dospívajícímu navigovat na jeho cestě k uzdravení a rekonvalescenci a zdárnému návratu k aktivnímu životnímu stylu. Spousta teenagerů se silným imunitním systémem dokáže mononukleózu zvládnout během pár týdnů jaterní diety a častějšímu odpočinku, bohužel někteří pociťují únavu velice dlouho – klidně i několik měsíců po prodělání nemoci. Jaterní dieta a šetřivá strava, která játra a slezinu nezatěžuje, je pro rychlejší rekonvalescenci klíčová.

Obrovský pozor – zejména zpočátku propuknutí nemoci jsou játra a slezina obvykle zvětšené a hrozí zvýšené riziko, že i při banálním úrazu dojde k masivnímu krvácení do břišní dutiny. Proto by se teenager s mononukleózou měl šetřit, neprovozovat kontaktní sporty, neskákat bezhlavě do bazénu na břicho, vyvarovat se nebezpečným situacím a dávat si pozor i například při jízdě automobilem, kdy jej může zranit i běžný bezpečnostní pás při nárazu více, než by se zdálo být obvyklé. Nejvhodnějším sportem jsou procházky, pobyt v přírodě obecně, čerstvý vzduch při této nemoci je hodně důležitý.

Příznaky mononukleózy u dospívajících

Hlavním příznakem bývá zduření uzlin, bolestivost v krku, „angína“ jež nereaguje na léčbu antibiotiky, opravdu vysilující únava, nadměrná spavost, afty v ústech, zvětšená játra, slezina, nepohodlí v břišní krajině. Přidávají se i bolesti svalů, kloubů i po minimální námaze. Podrážděnost, deprese, nechuť cokoliv dělat – vyhýbání se i běžným činnostem. Mononukleóza může způsobit příznaky podobné chřipce, včetně vysoké horečky, bolesti hlavy, bolesti svalů a zimnice. Můžete dát svému dospívajícímu volně prodejné léky proti bolesti, jako je například Ibuprofenu, v rámci šetření jater, je naopak nevhodné podávání paracetamolu. Někdy se však objevuje dlouhodobě zvýšená teplota kolem 37,3 stupňů Celsia, ovšem váš teenager se bude cítit schváceně, bude se nadměrně potit. Zejména nezvyklé noční pocení dokáže na mononukleózu také upozornit. Na dásni se mohou objevit nafialovělé flíčky – Holzelovo znamení. Zajímavým ukazatelem, že se v těle usídluje EBV virus jsou například nezvyklé potíže v očním okolí tzv. Bassův, či Hoaglandův příznak. Zčervenání a otok vznikne z ničeho nic, během pár dní zmizí – objevuje se zejména zpočátku nemoci. EBV virus může znovu spustit imunologické reakce a návrat chronického ekzému, pokud jím váš teenager trpěl v dětském věku.

Jak pomoci bojovat s mononukleózou?

Zajistěte, aby vaše dítě dostalo dostatek tekutin, aby nedošlo k dehydrataci a podpořilo se zotavení. Abyste svému dospívajícímu pomohli vyrovnat se s mononukleózou a vyléčit se z ní, poskytněte mu emocionální podporu a vytvořte uklidňující prostředí, které povede k jejich uzdravení. Zvažte použití následujících strategií – Udržujte otevřenou komunikaci se svým dospívajícím, abyste porozuměli jeho obavám, frustracím a omezením, které jsou pro něj nové stejně jako pro vás. Pomozte jim vyjádřit své emoce a ujistit je, že zotavení nějakou dobu trvá.

Připomeňte jim, že s trpělivostí a časem se zlepší. Spolupracujte s učiteli, školními poradci a správci svého dítěte na vytvoření akademického plánu, který zohlední zameškané školní dny/týdny a podpoří jejich postupný návrat k plné účasti na školní docházce. Můžete je povzbudit, aby oslovovali spolužáky kvůli poznámkám a úkolům. Podporujte své dospívající děti, aby se zabývaly lehkými fyzickými aktivitami nebo koníčky, protože je snesou, ale nedovolte jim namáhavé cvičení nebo kontaktní sporty, dokud nezíská svou sílu. Když se začnou léčit, pomozte jim najít rovnováhu mezi odpočinkem a zapojováním se do činností, které je baví, avšak je důležité je dělat s mírou a ohledem na aktuální zdravotní stav. Navštěvujte pravidelně lékaře, pokud vaše dítko má z izolace od běžných aktivit s vrstevníky, dopřejte mu odbornou psychologickou­ pomoc.

Tento článek bude brzy pokračovat ZDE.