Půsty v předjaří mají mnohaletou tradici

Již od nepaměti je předjaří spojeno s půsty. Téměř všechna náboženství doporučují půst, například postní měsíc Ramadán, který prostřednictvím Semitů převzal Islám z židovské a křesťanské kutury. I v našich končinách jsme zvyklí měsíc a půl před Velikonocemi dodržovat čtyřicetidenní půst. Předjarní dlouhodobý půst pomáhal tělu zbavit se škodlivin, jež se v něm během zimy nashromáždily. I dnes jsou nejrůznější detoxy a očistné kúry celkem v kurzu, tak si pojďte přečíst, proč jsou půsty prospěšné pro vaše zdraví.

Původně byl půst vlastně takovou nutností, protože lidé byli vázáni na přirozené cykly hojnosti a nedostatku, kdy se v předjaří tenčily zásoby uskladněných potravin, ovoce a zeleniny. V dnešní době je půst spíše snahou trochu očistit tělo po vánočním obžerství, shodit pár kilogramů dříve, než začneme oblékat jarní oblečení.

Půst neznamená automaticky hladovku, někteří jedí pouze zeleninu, jiní zase dávají přednost detoxu pomocí zeleninových a ovocných smoothie.

Náš tip: Věděli jste, že takový předjarní půst vám může pomoci v boji s jarní únavou?

Půst vám pomůže nejen odlehčit vašemu organismu, shodit pár kilogramů, či vyčistit pleť, ale také posiluje imunitní systém, pomáhá regulovat krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Než s půstem začnete, měli byste si promluvit s vaším ošetřujícím lékařem, existují některá chronická onemocnění, při kterých půst není vhodný. Kontraindikací jsou třeba těhotenství, cukrovka, anémie, srdeční choroby, potíže s játry, či poruchy příjmu potravy.

Nejste-li na půsty zvyklí, začínejte s nimi pomalu a opatrně. Pozvolna snižte příjem kalorií, přidávejte do jídelníčku více zeleniny, ovoce, a naopak vynechejte všechna smažená a tučná jídla. S tím začněte již týden před plánovaným půstem, aby samotný půst nebyl pro organismus šokem.