Alergie hrozí i na podzim

Ačkoli obecně je pro většinu alergiků nejhorší jaro a léto, kdy všechno kvete, neplatí to stoprocentně. I podzim jim totiž přináší mnohá rizika – ta dvě hlavní se jmenují roztoči a plísně. Tato rizika souvisí se změnou ročních dob a měnícím se počasím – tím, jak se začíná topit, stoupá v bytech teplota a vzniká tak ideální prostředí pro množení malinkých členovců, jakými jsou právě roztoči. Plísní zase přibývá ve volné přírodě, proto alergikům obecně rozhodně nelze doporučit například procházku ve vlhkém podzimním lese.

Alergie na plísně

Pro alergiky jsou významné zejména druhy „vláknitých“ plísní, které při růstu produkují tzv. spory. Spory jsou drobné rozmnožovací částečky, pouhým okem neviditelné, které se šíří vzduchem podobně jako pyl. Plísňové alergeny se vyskytují jak ve venkovním, tak v domovním prostředí. Ke svému růstu potřebují dostatečnou vlhkost a teplotu. Spory plísní u alergiků vyvolávají alergie dýchacích cest, nejčastěji alergickou rýmu nebo astma.

Plísně můžeme rozdělit do dvou velkých skupin:

1. Venkovní plísně

Venkovní plísně alergikům nesvědčí při pobytu mimo domov. Na množství spor plísní v ovzduší mají rozhodující vliv klimatické podmínky. Plísním vyhovuje teplé a vlhké počasí. Alergici na plísně by se preventivně měli vyhýbat procházkám v lese po dešti nebo za mlhy, nevhodné jsou i výlety na louky nebo do blízkosti vodních ploch. Vysoký výskyt plísní je i v listí, půdě a kompostu. Dalším doporučením je vyvarovat se kontaktu s odpadky, které jsou několik dnů staré, například při vynášení pytlů smetí k popelnicím.

2. Domácí plísně

Domácí plísně mohou alergikům působit problémy ve vlastním bytě. Nejlépe se jim daří v uzavřeném prostředí, kde je vlhko, temno a teplo. Ideální čas pro množení plísní v bytě nastává v době, kdy se snižují venkovní teploty, v bytech se začíná topit a méně se větrá. Relativně častý je výskyt v novostavbách, zvláště tam, kde jsou osazena plastová okna, která těsní tak dokonale, že spolu s moderní izolací zdí neumožní ani nejmenší cirkulaci vzduchu a v bytě se tak sráží vlhkost, která bohužel plísním svědčí. Někdy ji na zdech nelze přehlednout, bývá však také nenápadná, například pod vanou, pod tapetami nebo na hlíně pokojových květin. V domácnosti s alergikem by se mělo vždy dostatečně větrat, a to zejména v místnostech, kde se plísním nejvíc daří – kuchyních, koupelnách, sklepech, prádelnách. Dobrý pozor bychom si měli dávat na pokojové rostliny: pokud je hlína v květináči potažená bílým povlakem, jde o plíseň. Pěstovat větší množství pokojových květin není v bytě alergika vhodné – a už vůbec není zdravé umisťovat je do místností, kde se spí. Problémy s vlhkostí je třeba včas řešit. Plísně mohou růst i na zdi pod tapetou. Pokud jste alergici, tapety raději oželte. Zdrojem plísní se mohou stát i zbytky potravin. Příznaky alergie na plísně: zánět spojivek – pálení, slzení očí rýma – vodnatá rýma, pálení v nose a zejména pocit ucpaného nosu, opakované kýchání ekzém – zarudlá, svědivá ložiska kůže na tvářích, pokožce hlavy, podkolenních a loketních jamkách průduškové astma – hvízdavé dýchání, pocit dušnosti, kašel či noční a ponámahové dechové obtíže všechny příznaky mohou být provázeny spánkovými potížemi a pocitem únavy.

Léčba a prevence alergii na plísně

Nejdůležitější je alergen odstranit, tedy hlavně upravit domácí prostředí tak, aby se v něm plísním nedařilo. Preventivní opatření větrejte a udržujte v bytě optimální teplotu a vlhkost, nastavte topení tak, aby byl prostor rovnoměrně vytápěn dobře odvětrávejte kuchyň při vaření, koupelnu při mytí nebo praní nesušte prádlo v bytě pěstujte rozumné množství květin zbavujte se co nejdříve odpadků, hlavně plesnivých potravin zabraňte vtékání vody do domu, ve vlhčích místnostech nedávejte na stěny tapety, ale vhodnou malbu, stěny neobkládejte ani dřevem, ani textilem.

Odstranění plísní

použijte chemické protiplísňové prostředky, častěji nechejte vybílit zdi používejte odvlhčovače. Jak se vyhnout venkovním plísním: nedotýkejte se několik dní starých pytlů s odpadky, vnitřku popelnic nechoďte do lesa po dešti nebo za mlhy. Citlivost na plísně se vyvíjí postupně – nejčastější bývá kolem puberty a pak už zůstává. Je problémem hlavně osob se sníženou imunitou.

Alergie na roztoče

Roztoči jsou nejčastější příčinou vzniku astmatu a celoroční alergické rýmy. Skvěle se jim daří v našich postelích, čalouněném nábytku, ale také v sedačkách kin či autobusů.

Co jsou roztoči?

Roztoči jsou živočichové, členovci, původem podobní klíšťatům, kteří dorůstají maximální velikosti 0,3 milimetrů, čímž jsou pro pouhé oko neviditelné. Ve své podstatě jsou to neškodní tvorové, kteří se živí organickými odpady, jakými jsou odumřelé částečky kůže, peří anebo třeba vlna. Právě z těchto důvodů se jim nejvíce daří v našich postelích. Bohužel jsou silnými alergeny, alergizující na nich nejsou pouhé fekálie, které vylučují, ale i jejich slupka a sliny.

Kde roztoči žijí?

Roztoči milují teplo, vlhko a místa, kam nesvitne sluníčko. Jejich největší sezónou jsou podzimní plískanice či zimní měsíce, kdy se začíná topit. Navíc moderní způsob života, který má na svědomí skutečnost, že se lidé v tomto období více pohybují ve svých domovech jim velice vyhovuje. Nejlépe se jim daří v lůžkovinách a postelích obecně, odtud se dostávají i do jiných částí bytu, nalézt je můžeme v bytových textiliích, čalouněném nábytku a kobercích. Mimo to mají rádi skladiště s potravinami a také hnízda ptactva či hlodavců. Postel je však jejich hlavním útočištěm a stojí za nočními problémy, kdy člověk začíná nejvíce trpět od ulehnutí až do ranního vstávání. Ideálním prostředím jsou totiž jak polštáře, peřiny, ale i matrace, které díky lidskému teplu bývají zahřívány na správnou teplotu. Postel je pro ně také nejlepším zdrojem potravy, protože je zde dostatečný přísun odumřelé tkáně a peří, či vlny. Vlhkost zajišťujeme svým potem, kdy během jedné noci vypotíme od 0,2 – 0,75l potu.

Alergie na roztoče a životní styl

Zamoření našich domácností roztoči je zřejmě přímým důsledkem rozvoje moderního bydlení. Je patrné, že mnohé závisí na míře větrání, vytápění a vzduchové izolaci moderních bytů. Stavebnictví v posledních desetiletích disponuje velmi dobře izolujícími materiály, často téměř hermeticky těsnícími okny i dveřmi. Úspora energie a záliba v teple vede k nedostatečnému větrání dobře vytápěných místností. Plastová okna neumožňují vyrovnání bytové vlhkosti s venkovním prostředím. Výsledkem může být zvýšené množství částeček v ovzduší bytu, vyšší pokojová teplota a nadměrná vlhkost vzduchu. Tím jsou vytvořeny výborné podmínky pro růst roztočů. Vysoký výskyt roztočových alergií může být také spojen i s dnešním životním stylem, kdy zejména mnoho dětí tráví většinu času v uzavřených prostorách.

Jak se alergie na roztoče projevuje?

Alergická rýma – vodnatá sekrece, ucpaný nos, kýchání Alergické záněty očních spojivek – zarudnutí, svědění, pálení a slzení očí, případně i s otokem očních víček Astma bronchiale – obtížné dýchání, hvízdání, dušnost a kašel. Problémy se obvykle ještě více zhoršují v průběhu noci Atopický ekzém je charakteristický pro svá zarudlá kožní ložiska, která značně svědí. Hypersenzitivita na roztoče mimo celkem klasických projevů může vyvolat i trávicí obtíže jako nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjmy a podobně.

Diagnostika přecitlivělosti na roztoče

Jedná se především o odběr krve a vyšetření hladiny IgE a ECP a pak provedení prick testů (kožní testy) se zaměřením právě na tyto roztoče. Diagnostiku může podpořit i vyšetření na plicním anebo ORL vyšetření. Kromě těchto vyšetření je možné provést ještě tzv. provokační test, kdy se provádí přímá provokace pacienta alergenem s očekáváním nějaké reakce (nejčastěji se jedná o plicní anebo nosní podráždění).

Léčba alergie na roztoče

Léčbu alergií všeobecně můžeme rozdělit do dvou skupin: na úlevovou a preventivní Úlevové léky mají za úkol okamžité řešení nějakého nastalého problému, jakým je například rýma či astmatický záchvat – antihistaminika a antiastmatika.

Preventivní medikamenty mají za úkol zabránit anebo alespoň významně snížit alergickou reaktivitu na daný alergen. Co se týče alergií na roztoče jsou zde velmi preferované vakcíny, které se vyrábějí pacientovi přímo na míru. Avšak léčba přecitlivělosti na roztoče spočívá především v odstranění spouštěčů alergických projevů a nastavení nevhodných podmínek ztěžujících přežití roztočů v domácím prostředí. Jedná se o tzv. preventivní opatření. Preventivní opatření u alergie na roztoče Odborníci alergikům doporučují nákup speciálního povlečení, které představují bariérové povlaky pro matrace, polštáře a přikrývky. Jejich pořízení ovšem představuje vyšší jednorázovou finanční investici. Speciálně tkaná mikrostruktura látky je pro roztoče zcela nepropustná a alergeny se tak z lůžka nemohou uvolňovat. Bariérové povlaky proto mají velmi vysokou účinnost a hodí se pro těžké alergiky. Abyste byli úspěšní, měli byste investovat do vybavení, které roztoče neláká, ve kterém se necítí dobře. Tím pádem jich bude méně a do prachu se dostane méně výkalů. Druhou metodou je snižování množství prachu.

Na co tedy dbát:

Větrejte lůžkoviny i matrace postele, klasické péřové polštáře a peřiny nahraďte těmi z dutých vláken, odstraňte textilní hračky z ložnice, zbývající perte na 60 °C, povlečení perte při 60 °C, děti by si neměly hrát na postelích a pohovkách a dělat polštářové války, tam, kde je to možné, přestěhujte ložnici ze suterénu do vyššího patra, osobní hygienu včetně stříhání vlasů provádějte výhradně v koupelně, kde můžete vše opláchnout, uklidit, nahradit koberce krytinami ze stíratelného materiálu jestliže preferujete koberce, pak se vyhněte těm vlněným a pořiďte si opravdu kvalitní vysavač s kvalitními filtry, pro alergiky je ideální pořídit si vysavač, který pracuje bez jejich přítomnosti, při luxování nebo pobytu v místnosti se zvířeným vzduchem používat speciální filtrační masku, bránící vdechování částeček, koberce pravidelně čistěte vlhkou cestou, ale nenechávejte je dlouho vlhké, doma udržujte teplotu jen do 22 °C a vlhkost do 50 %, prach z podlahy je lépe vytírat vlhkou cestou než zametat, pořiďte si takové bytové textilie, které se dají prát při vyšších teplotách, pořiďte si čalouněný nábytek s pracími potahy, které pravidelně perte, předměty zadržující prach (např. šaty) je vhodné uzavírat ve skříních, při úklidu používejte speciální antialergenové chemické přípravky.

Článek byl publikován za souhlasu ordinace.cz