Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svojí stravu

Málo energie, nedostatek prospěšných tuků, vitaminu D, vápníku, železa nebo jódu. Takové mezery v jídelníčku kojících žen odhalila nová slovenská studie. Slovenky se přitom chovají obvykle velmi podobně jako Češky. Zatímco na Slovensku kojí své dítě 78 % matek, v Česku je to dokonce 85 %. Čeští odborníci o nedostatcích ve stravovacím režimu kojících žen již delší dobu diskutují, slovenská studie jejich obavy potvrzuje.

„Výživa v prvních 1 000 dnech života dítěte ovlivňuje jeho budoucí zdraví. Klíčových 1 000 dní se začíná odpočítávat v době těhotenství, pokračuje obdobím kojení až do okamžiku, kdy se začnou do stravy dítěte zavádět další složky výživy. Hned po narození dítěte má největší vliv strava samotné matky, protože jídelníček se odrazí v kvalitě mateřského mléka,“ říká MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Motol, předseda Společnosti pro výživu a zástupce iniciativy 1 000 dní. Přestože nároky organismu na energii kojící matky jsou až o pětinu vyšší, než za běžných okolností, aktuální slovenská studie zjistila, že polovina kojících matek přijímá ještě méně energie, než jsou běžná výživová doporučení pro ženy. Nedostatek energie se projevuje nejen únavou samotné matky, ale může mít negativní vliv i na produkci mateřského mléka.

Autor: Jacob Bøtter

Chybí důležité živiny

Vedle nedostatku energie se výrazně nižší příjem objevil i u důležitých živin. Organismus matky je totiž čerpá z jejích vlastních zásob a nedoplňuje-li kojící žena potřebné vitaminy a minerální látky adekvátní stravou, po čase je již v dostatečném množství nemůže předávat svému dítěti. Studie odhalila nízký příjem konkrétně u vápníku, železa, kyseliny listové, zinku nebo vitamínu B12.

Jak se matky stravují ve skutečnosti oproti výživovým doporučením?

Vitamin D – 94 % kojících matek přijímá méně, než stanovují doporučení, z nich 75 % přijímá dokonce méně než třetinu doporučené denní dávky. Jód – 97 % kojících matek přijímá méně, než stanovují doporučení, z nich většina (90 %) přijme méně než polovinu doporučené denní dávky. Omega 3 mastné kyseliny – doporučenou denní dávku splnila jen polovina kojících matek. Nedostatky v příjmu prospěšných tuků však lékaře nepřekvapují. Přestože 20 % matek uvádí, že v době kojení častěji zařazují do jídelníčku ryby, tedy hlavních zdroj omega 3 mastných kyselin i jódu, zároveň 12 % matek uvádí, že ryby naopak omezují či dokonce zcela vyřazují! „Kojící matky by svou stravu neměly vůbec podceňovat, protože kojení jejich organismus vysiluje. Řešením je změna životosprávy, konkrétně zvýšení příjmu živin, které matka předává svému dítěti právě skrze kojení. Nedostatečný příjem těchto živin neprospívá jak matce, tak dítěti. Tomu jich časem může být předáváno v mléce méně, než potřebuje,“ vysvětluje Mgr. Tamara Starnovská, nutriční terapeutka z Thomayerovy nemocnice a zástupkyně iniciativy 1 000 dní.

Řešením je úprava jídelníčku

Zvýšenou potřebu vitaminů a minerálních látek je možné doplnit vhodnou úpravou jídelníčku. Kojící matka by měla zvýšit denní příjem energie o cca pětinu, tj. o 300–500 kcal. Upravený jídelníček by měl obsahovat potraviny bohaté na potřebné živiny anebo vhodný výživový doplněk pro kojící matky. Důležitý je i dostatečný pitný režim. Kojící matka by měla vypít minimálně 2–3 l tekutin denně, nejlépe čistou vodu, neslazený čaj, nebo ředěné džusy.

Článek byl publikován za souhlasu ordinace.cz