Každá bolest hlavy musí být vyšetřena

Bolest hlavy patří k velmi častým zdravotním obtížím. Ve většině případů se jedná o migrénu, tenzní bolesti hlavy, nebo může jít o banální komplikaci při poruše dynamiky krční páteře, viróze, dehydrataci, po alkoholovém excesu, přepracování apod.

Bolesti hlavy však mohou být varovným příznakem závažného, až život ohrožujícího onemocnění (cévní mozková příhoda, neuroinfekce, nitrolební expanze). Pokud se však bolest hlavy často opakuje nebo trvá dlouho, je nutné konzultovat problém s lékařem.

Největší skupinu (asi 75%) tvoří takzvané primární bolesti hlavy (například migrény, tenzní bolesti hlavy, chronické bolesti hlavy, cluster headache a další), na kterých se většinou nepodílí jiné onemocnění. Primární bolesti hlavy se spolu s cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem, srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí označují někdy také jako civilizační choroby. Sekundární bolesti hlavy doprovází většinou jiné onemocnění.

Primární bolesti

Migréna

První projevy se mohou vyskytnout v kterémkoliv věku. V posledních letech dochází k posunu výskytu migrény do stále mladších věkových skupin. Projevuje se pulzující bolestí na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku), někdy s vizuálními poruchami. Záchvat bolesti hlavy při migréně trvá obvykle 4–72 hodin, je doprovázen nesnášenlivostí světla, hluku nebo pachů, a může být doprovázen pocitem „špatně od žaludku“, nezřídka přímo zvracením. Někdy bolestem předchází tzv. aura (předzvěst). Uvidíte několik minut zrakový vjem v určité části zorného pole. Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit, třpytit apod. Po několika minutách zmizí a současně či v krátké době nastupuje bolest. V léčbě migrény začneme nejprve tím, co můžeme sami ovlivnit – například: úprava životního stylu, klidový režim, relaxace, obklady. Akutní léčba migrény (medikamentózní) je léčba analgetiky nebo tzv. triptany – tedy léky užívané k zastavení migrenózního záchvatu. U pacientů s těžkými nebo častými záchvaty je indikována profylaktická léč­ba.

Tenzní bolesti hlavy

Příznaky tenzních bolestí jsou tupá bolest a někdy i zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolesti jsou tlakové nebo svíravé, obvykle bez dalších somatických příznaků a trvají od půl hodiny do několika dnů a nezhoršují se fyzickou aktivitou. Příčinou těchto bolestí bývá především stres, deprese, každodenní spory, ale také práce u počítače, dlouhotrvající psaní a čtení, které vyvolávají poruchu spočívající ve změně napětí a prokrvení krčních a šíjových svalů. Tenzní bolesti zejména zpočátku mohou dobře reagovat na nesteroidní analgetika. Tyto léky vedou často ke krátkodobé úlevě. Zásadní význam má změna životního stylu, relaxace a psychoterapie.

Chronické denní bolesti hlavy

Jedná se o bolesti hlavy trvající průměrně déle než 15 dní v měsíci a jednotlivé ataky trvají déle než 4 hodiny. Rizikové faktory pro vznik každodenní bolesti hlavy jsou: nadužívání analgetik (zejména analgetik kombinovaných s centrálně působícími látkami, např. kodeinem), poruch osobnosti (sklony k depresi, k úzkosti), vnější stresující faktory (v rodině, v zaměstnání) a menopauza.

Sekundární bolesti hlavy

Sekundární bolesti hlavy jsou na rozdíl od primárních bolestí hlavy vyvolány známou příčinou a jsou vždy varovným příznakem jiného onemocnění. Jde o velice různorodou skupinu bolestí hlavy jak po stránce lokalizace, intenzity, frekvence a závažnosti od naprosto banální příčiny až po nejzávažnější, někdy i fatálně končící stavy. Mezi tzv. varovná znamení řadíme např. bolest hlavy spojenou s úrazem hlavy nebo krku, bolest spojenou s lebečním, krčním, žilním onemocněním, bolest během nebo po ukončení užívání různých látek (alkohol, analgetika, abstinenční příznaky), poruchami metabolismu, bolest v souvislosti s onemocněním lebky, krku, očí, zubů nebo záněty dutin.

Řádně vyšetřena by měla být každá bolest hlavy!

Pokud se bolest hlavy často opakuje je nutné problém konzultovat s lékařem. Podrobný rozhovor (okolnosti vzniku a průběh Vašich obtíží) pomůže lékaři k určení správné diagnózy. Bolest hlavy je často spojena s celou řadou doprovodných příznaků. Laboratorní vyšetření při bolestech hlavy: sedimentace, biochemické vyšetření krve, krevní obraz, rentgen lebky, případně krční páteře, CT nebo magnetická rezonance. Elektroencefa­lografe má být v dnešní době indikována jen ve zvláštních případech (především při podezření epilepsii nebo encefalitidu). Dalším vyšetřením může být ultrazvukové vyšetření karotid a vertebrálních tepen nebo také lumbální punkce.

Článek byl publikován za souhlasu ordinace.cz