Poloviční porce, omezení sladkého nebo vynechání tuků nejsou správnou cestou ke štíhlosti

Hubnete spolehlivě, když vynecháte všechny tuky, naposledy jíte v pět nebo se zřeknete všech sladkostí? Možná tím poškozujete své srdce, nervy nebo zažívací systém a ochuzujete se o zdroj energie.

1. Budu jíst už jen poloviční porce

Vyvarovat se přejídání je jistě krok tím správným směrem, ale je třeba jíst poloviční porce? Někdy, chceme-li jídelníček ozdravit, odlehčit či redukovat, nemusíme velikost porcí vůbec měnit. Stačí, když se nebudeme přejídat, budeme jíst pravidelně. Při pravidelném jídle nás uspokojí přiměřená porce, která nám nebude stačit, pokud budeme jíst např. po 6ti hodinách místo po třech. Dobrou metodou je také každé denní jídlo doplnit porcí ovoce nebo zeleniny. Ovoce a zelenina mají, kromě řady dalších výhod, tu skvělou vlastnost, že na velký objem mají nízkou energetickou hodnotu.

Stejně tak můžeme volit v jednotlivých kategoriích vhodnější potraviny, které budou na objem stejné, ale hodnoty se budou lišit – např. místo smetanového jogurtu sníst polotučný, místo másla použít méně tučný margarín, tučné maso vyměnit za libové, zahuštěné polévky vynechat a dopřát si vývar s masem, zeleninou a zavářkou.

Nevhodným snížením porce na polovinu si navíc můžeme nabourat pestrost našeho jídelníčku a ochuzovat se tak o důležité látky, které nám pak budou chybět.

Autor: showercurtainliner

2. Nebudu jíst sladké

Sladká jídla, sladkosti, slazené nápoje. Součást našich jídelníčků, bez kterých si mnozí z nás život nedokážou představit. Ale také součást, která může výrazně zvýšit příjem energie. Pokud tuto energii nedokážeme vydat (třeba pohybem či prací), přebytky se ukládají. A jinak, než v podobě tuku to organizmus neumí. Hlídat si tedy příjem sladkého je na místě. Ale je třeba se ho vzdávat úplně? V první řadě záleží na tom, co nás k takovému předsevzetí vedlo. Je to zdravotní stav, který nám konzumaci sladkostí nedovoluje nebo nedopnutá zimní bunda nebo snaha změnit nekontrolovanou spotřebu všeho sladkého z pocitu, že by se to mělo? Zdravotní limity jsou dané. Nicméně chceme-li hubnout nebo jídelníček odlehčit, nemusíme na sebe být často tak přísní. Zkusit můžeme pozvolna – nesladit nápoje a vybírat neslazené varianty, omezit konzumaci sladkostí na minimum a případné „hříchy“ zařadit do první poloviny dne nebo na dobu, kdy víme, že nás čeká ještě nějaká aktivita. V neposlední řadě bychom měli dbát na výběr případně konzumovaných sladkostí – zaměříme se na malé množství a kvalitu – když čokoláda, tak s vysokým procentem kakaa, když dortík, tak piškotový s ovocem, když sušenky, tak celozrnné a bez náplně, když musli tyčinky, tak bez polevy.

3. Už žádné tuky v jídelníčku

Tuků jíme obecně více, než bychom měli. Chceme-li tedy jídelníček ozdravit či odlehčit, je na místě jejich omezení. Ale OMEZENÍ. Výrazně izolovat tuky z jídelníčku by bylo velkou chybou, a to i v případě, že potřebujeme zhubnout. Tuky jsou jednou ze základních živin (spolu se sacharidy a bílkovinami), které náš organizmus nezbytně potřebuje. Jsou důležitým zdrojem energie a působí jako mechanická ochrana orgánů. Jsou nositeli vitaminů rozpustných v tucích a stavební látkou některých hormonů. V neposlední řadě poskytují tělu esenciální mastné kyseliny, které si nedokáže samo vytvořit. Důraz bychom měli klást ale zejména na výběr tuků.

Zatímco tuky nenasycené (resp. tuky s převahou nenasycených mastných kyselin) mají příznivý vliv na naše zdraví, např. na srdečně-cévní systém, tuky nasycené (resp. tuky s převahou nasycených mastných kyselin) ve zvýšeném množství zvyšují hladinu cholesterolu a mají na naše zdraví negativní vliv. Nenasycené tuky zejména n-3 a n-6 mastné kyseliny řadíme mezi „dobré“ tuky a najdeme je hlavně v rostlinných olejích, kvalitních margarínech, ořeších, semínkách a tucích ryb. „Špatné“ nasycené tuky najdeme v másle, sádle, slanině, tučném mase, tučných mléčných výrobcích, uzeninách, ale i v náplních sušenek, dezertech, polevách, chipsech apod. To jsou tuky, kterých se v jídelníčku zbavovat můžeme, měly by totiž tvořit maximálně 1/3 ze všech přijatých tuků.

4. Jíst budu naposled nejpozději v 16 hodin

Základem redukční diety, ale i stravy v rámci zásad správné životosprávy, je pestrá a vyvážená strava rozdělená do pravidelných cca 4–5 denních dávek. Množství porcí jídla je třeba přizpůsobit individuálně dennímu režimu každého.

Poslední jídlo bychom si měli dát zhruba 4 hodiny před tím, než si jdeme lehnout. Ne pro každého je tak, dle jeho denního režimu (práce na směny apod.) vhodné přestat jíst v 16 hodin. Pravdou ale je, že ve večerních hodinách často nemáme tak velký výdej energie, a tomu je potřeba přizpůsobit i pokrmy. V případě tedy, že uléháte o půlnoci, nemusíte mít výčitky, pokud si dáte lehkou večeři třeba v osm večer.

5. Ode dneška bude držet dietu celá rodina

Zapojit do snažení o hubnutí či ozdravění celou rodinu je dobrý nápad. Vzájemná motivace a podpora je k nezaplacení. Nikdy bychom se ale do zásadních „akcí“ typu „já mám předepsanou tuto konkrétní dietu, a vy ji budete držet se mnou“ neměli pouštět bez důkladné konzultace s odborníky. Každý člen rodiny totiž má své potřeby a je velice pravděpodobné, že jedna konkrétní dieta nebude vhodná pro všechny. Tím spíše, pokud jsou v rodině členové s onemocněním, které by se mělo ve stravování zohlednit. Je důležité si uvědomit, že jakákoli dieta by měla být individuálně přizpůsobená nejen způsobu stravování a složení stravy (což se u jednotlivých členů rodiny nemusí lišit), ale také věku, pohlaví, fyzické aktivitě a aktuálnímu zdravotnímu stavu, což jsou atributy, které se u jednotlivých členů rodiny zásadně liší. Ozdravit stravování celé rodiny tedy lze, ale jednou konkrétní dietou bychom všechny členy rodiny bez výjimky a úprav určitě trápit neměli.

Článek byl publikován se souhlasem webu ordinace.cz