Osteoporóza a její příznaky

Název osteoporóza vznikl z řeckých slovo osteo – kost a poros – otvor. Již tento název o nemoci mnoho vypovídá. Co je však příčinou jejího vzniku, koho postihuje a lze jí předcházet?

Co je to osteoporóza?

Osteoporóza nebo také řídnutí kostí porucha metabolismu, která se projevuje silným nedostatkem vápníku a úbytkem kostní tkáně.
V kostech se objevují otvory (póry) a ty jsou poté křehčí a náchylnější ke zlomení.

Jaké jsou příčiny vzniku osteoporózy?

Osteoporóza je poměrně mladé onemocnění, a lze jej zařadit mezi tzv. civilizační choroby. Příčiny jejího vzniku tak můžeme hledat i v současné stylu života. Mezi tyto příčiny patří:

• věk – osteoporózou jsou ohroženi hlavně lidé nad 65 let
• pohlaví – osteoporózou trpí především ženy po menopauze
• nedostatek hormonů – především hormonů estrogenu a testosteronu
• nízká váha až podvýživa
• nedostatečný příjem vápníku a vitaminu D a K
• dlouhodobé úžívání léků – především antiepileptik, antacidů a protizánětlivých lé­ků
• nedostatek pohybu – platí především u osob se sedavým zaměstnáním
• kouření
• časté požívání alkoholu
• časté pití kávy
• onemocnění štítné žlázy
• nemoci jater
• nemoci zažívacího ústrojí
• nemoci ledvin

Při osteoporóze se v kostech vytvářejí drobné otvory. Autor: Palica

Jaké jsou příznaky osteoporózy?

Osteoporóza nepatří mezi nemoci, které by se dali jasně poznat na „první pohled“. Vzniká pomalu a zpočátku nemá žádné typické příznaky. Ty přicházejí až v pozdějším stádiu a jsou jimi:

• snížení tělesné výšky v rozmezí o 3 až 20 cm
• snadné zlomení kosti
• zlomenina stehenní kosti v krčku
• časté bolesti zad – způsobené opotřebením meziobratlových plotének
• vytvoření hrbu
• ztížená pohyblivost

Kdo je osteoporózou ohrožen nejvíce?

Mezi nejrizikovější skupiny patří:

• lidé nad 65 let
• ženy po menopauze
• lidé s BMI menším než 19
• lidé s nedostatečnou pohybovou aktivitou
• lidé s cukrovkou, apod.

Jak se osteoporóza léčí?

Dobrou zprávou pro nemocné osteoporózou je, že se dá léčit v každém věku a v každém stádiu. Její léčba spočívá především v podávání vápníku, fluoru, stroncia, kalcitoninu, bisfosfonátů a vitamínů K a D.
Dále je pro úspěšnou léčbu dostatečná fyzická aktivita, správné stravování a úplný zákaz požívání alkoholu a kouření.